Dobré ráno. Přihlašte se prosím nebo registrujte.    Jméno: Heslo:  
Historie

Bitva u Štěrbohol 1757

Trocha historie o bitvě z roku 1757 u Prahy.



gal20_obr1241346463_186

Bitva u ŠtěrboholBitva u Prahy (6. května 1757) nepatřila v žádném případě k rozhodujícím bitvám Sedmileté války, ale byla stejně krvavá jako kterákoliv z nich. Vlastně do své doby byla nejkrvavější bitvou 18. století. Ve skutečnosti je neprávem nedoceněným střetnutím, které je stále ve stínu velkého Rakouského vítězství u Kolína. Sama bitva u Štěrbohol nejenže velkými ztrátami oslabila síly Fridricha II., ale tím, že se polovina ustupujících jednotek uzavřela za hradbami Prahy vázala další část jeho armád a umožnila tak maršálu Daunovi právě u Kolína Fridricha II. porazit.

Když se Fridrich 6. května ráno probudil, nebyl ve své kůži. Celou noc zvracel a posléze se ani nemohl dostat do sedla. Kolem páté hodiny se on, generál Schwerin a generál Winterfeldt vydávají na prosecké výšiny odkud sledují, jak se Rakušané na pozicích rozvinují do dvou linií. Původním Fridrichovým záměrem bylo vést úder čelně. Poslal však oba generály, aby prozkoumali pravé křídlo protivníkova postavení a za chvíli se dozvídá, že pláň na východě tvoří pozvolný svah a k útoku je proto mnohem příhodnější. Rozhodne se tedy obejít pravé křídlo Rakušanů v širokém obchvatu a udeřit právě tady. Brownovy jednotky zahajují svůj pochod od Bílé hory kolem půl sedmé. Kolem sedmé hodiny dává Fridrich povel k uspořádání armády do třech pochodových proudů, přičemž jednoty pochodují po protilehlém svahu, kde stojí rakouská armáda a obchází vesnici Hloubětín. Mezi kyjskými rybníky a Běchovicemi narazili na bažiny, kde pěchota začala zapadat až po kolena a potahy s dělostřelectvem musely toto údolí objet. Teprve kolem desáté hodiny si maršál Browne uvědomuje záměr nepřítele, na což promptně reaguje vysláním 40 praporů granátníků pod velením generála Guase a vpřed se žene i rakouská kavalerie. Musí za každou cenu zabránit aby Prejzové obklopili pravé křídlo a vpadli jim do zad. Jejich úkolem bylo blokovat mezeru mezi vesnicí Štěrboholy a Okolským rybníkem. Zároveň nechává v rychlosti přemístit dvanáct děl, aby zpomalily postup nepřítele.
 

Zatímco Schwerin řadí svou pěchotu do útočných linií, nařizuje 20 eskadronám jízdy pod Schönaichovým velením k útoku na rakouskou jízdu. Tento boj trval do půl dvanácté, se střídavými úspěchy pro tu či onu stranu, ale pak se do bojů zapojil pruský generálporučík Zienten s 20 eskadronami husarů a pěti eskadronami dragounů. Ti vpadli Rakušanům do pravého boku a vrhli je zpět. Ti ve zmatku prchají až k Praze. Zastavit se je snaží i princ Karel; s kordem v ruce prosí a vyhrožuje, ale není mu to k ničemu. Nakonec se tak rozruší, že omdlí (zřejmě náhlá srdeční příhoda) a spadne z koně. Když se probere, chce se vrátit zpět na bojiště, ale proud uprchlíků mu to neumožní. Vraťme se ale mezi desátou a jedenáctou hodinu. Pruské dělostřelectvo uvízlo v úzkých uličkách Dolních Počernic. Seřazená pruská pěchota, vpředu pluky IR 37. (Infantery Regiment – Pěší pluk) následovaný IR 33., vyráží útočným krokem směrem na nepřítele. Záhy je však přivítala prudká dělostřelba. Navíc vojáci nečekaně zjišťují, že zdánlivě příhodné louky jsou dna vypuštěných rybníků a zelený koberec jsou výhonky ovsa, které sloužily po napuštění rybníků jako potrava kaprům. Vojáci jsou koseni kartáčovou palbou a zapadají do bahna - někteří po kotníky, jiní po kolena, další po pás. Během několika minut byli rozvráceni a z výšiny Homole se na ně vrhá pěchota Rakouská, která se již stačila přesunout do nových pozic. Oba pluky v panice prchají až k vesnici Štěrboholy.

Konečná fáze bitvy; "Pražský manévr", poslední zbytky obrany a všeobecný ústup rakouských vojsk za hradby Prahy.

Někdy kolem jedenácté hodiny při útoku IR 24 (Schwerin) byl zraněn pruský generál Winterfeld kulí do krku. Když maršál Schwerin viděl, jak ho rána vyhodila ze sedla a muži z pluku nesoucí jeho vlastní jméno zakolísali, nechal odvést zraněného generála z bojiště, popadnul do ruky prapor pluku a s pokřikem: „Na ně, děti moje…“ je na koni vedl do útoku. Po několika krocích mu kartáčová kulička urvala půlku hlavy a další kuličky ho zasáhly do břicha a hrudníku. Místo mrtvého Schwerin přebírá velení Fridrich II. osobně. Rakušané podnikli na 14 praporů druhého sledu protiútok. Tímto protiútokem však otvírají mezeru, která se vytvoří v jejich levém křídle a jednotkami otočenými čelem k Proseku, čili na kyjských výšinách mezi Malešicemi. Toto je chvíle pro geniálního vojevůdce jakým je Fridrich II. Okamžitě této mezery využívá k útoku dvaceti dvou praporů (8 pluků) pod velením generálporučíka Hautcharmoye (bude při útoku těžce zraněn, načež zemře 11. května) a sám se jim staví do čela. Toto taktické rozhodnutí je občas nazýváno „Pražským manévrem“. Odkryté křídlo rakouské pěchoty je ihned napadeno jedním praporem IR 12. (Darmstadt), IR 18. (Princ von Preussen) a IR 30. (Kannacher). Tímto útokem je nejdříve zasažen rakouský pluk Wred a pluk naverbovaný v oblasti Mohuče. Napadeno bylo také pravé křídlo hlavních jednotek stojících čelem k Proseku. V mezeře mezi Hrdlořezy a Malešicemi, kterou se snaží Prusové probít je pouze několik chorvatských hraničářských praporů a záložních granátnických kompanií (Mezi nimi je i jistý, čerstvě jmenovaný plukovník Ernst Gideon von Laudon). Navíc Maršál Browne při protiútoku u Štěrbohol, snažící se strhnout vojáky svým příkladem, vsedá i přes nemoc na koně a staví se do čela granátnickému pluku. Je však těžce zraněn a vzápětí odnesen z bojiště. Čtyři prapory granátníků pod velením generálmajora Mansteina zaútočily na Rakušany v okopech mezi kyjskými a hloubětínskými rybníky. Maršál Keuhl se snaží zformovat novou obrannou linii v ohybu Rokytky u návrší zvaného Tábor, kousek od Hrdlořez, a i když je rozhodnut prodat své pozice draze (je zde zcela zničen i pruský IR 1. (Winterfeldt)), je brzy za těžkých bojů opět obchvacován a nucen ustupovat. Princ Jindřich von Preussen vede IR 13. přes Rokytku (jelikož je malé postavy, málem se zde utopí) a útočí na Keuhlovo levé křídlo. Pruští pěšáci útočí pod heslem: „Pomsta za otce Schverina.“ Celá linie je v jednom ohni. Friedrich kombinuje jezdecké útoky s útoky pěchoty a obrana Rakušanů se brzy rozpadá. Kolem třetí hodiny odpolední ve zmatku ustupují k Praze a unavení Prusové je nijak důsledně nepronásledují. Tím je tento krvavý den završen.

 zdroj  wikipedie:http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_%C5%A0t%C4%9Brbohol



Související články:
Bitva u Kolína 1757-2010 (22.06.2010)
Josefínské slavnosti 2009 (05.12.2009)
Panduři v terezíně (05.12.2009)
Dotkni se Písku 09 (17.06.2009)
Cvičení u zámku Horní Hrad v Jimlíně (31.03.2009)
počet hlasů: 0 - Hodnocení: 0/100
7403x přečteno | Velký Vont | 07. 05. 2009 | Export: Informační e-mail Vytisknout článek

© 2009 HSBILINA.cz - Všechna práva vyhrazena. Veškerý obsah písemný, grafický i fotografický podléhá autorskému právu. Není proto dovoleno jej jakkoliv přebírat či kopírovat bez předchozího písemného souhlasu administrátora tohoto serveru.
Systém běží na jádru PHPRS - © 2009 CSS Layout + speciální moduly www.militaryzone.cz | www.nejdepocitac.cz